KLATOVY – PAMÁTNÍK OBĚTEM 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, soutěžní návrh
ZADÁNÍ:
Soutěžní návrh památníku obětem první světové války ve městě Klatovy.
KONCEPT:
Celkové řešení umístění památníku v území
Návrh pracuje s motivem jizvy v krajině, evokující zákopy, ve kterých bojovali klatovští legionáři. Tato forma se stává základním nástrojem pro prostorové uspořádání parku a zároveň silným nositelem významu.
Stávající vyšlapaná cesta je zachována a doplněna o novou trasu, která prochází podlouhlým terénním útvarem – kopcem rozříznutým průchodem. Návštěvník si tak může zvolit, zda projde přímo skrze památník a prožije stísněnost symbolického „zákopu“, nebo se vydá po vnější trase, která nabízí klidnější vnímání prostoru, částečné odhlučnění parku a zakrytí okolního vizuálního smogu.
Ideové a architektonicko-výtvarné řešení
Do středu řešeného území je umístěn terénní útvar, kterým návštěvník prochází. Po jeho vnitřních stěnách je umístěno 314 zářezů, nesoucích 314 jmen klatovských hrdinů, vrytých do betonu. Tyto zářezy symbolizují náhrobky, které jsou v nočních hodinách jemně nasvíceny.
Na levé kortenové stěně je vylaserován text původního pomníku:
„Třistačtrnáct mrtvých Klatovanů, jejichž krev byla vylita na všech bojištích světa, volá k svým rodákům: bratři, milujme se!“
Na pravé stěně průřezu je umístěn text:
„A my, jež dočkali se rána vzkříšení, u věčnou paměť slibujeme Vám, Vy svatí mrtví, že nikdy nezapomeneme tohoto příkazu.“
Památník se tak stává připomínkou jak padlých Klatovanů, tak i původního, dnes již zaniklého pomníku.
Každý večer se památník se soumrakem rozsvěcí a do prostoru parku vstupuje intimní světelná atmosféra. Jemné světlo vystupující ze země připomíná zapálené svíčky na hřbitovech – tichý akt úcty, který nevnucuje patos, ale nabízí osobní prožitek paměti.
Každý večer se památník se soumrakem rozsvěcí a do prostoru parku vstupuje intimní světelná atmosféra. Jemné světlo vystupující ze země připomíná zapálené svíčky na hřbitovech – tichý akt úcty, který nevnucuje patos, ale nabízí osobní prožitek paměti.
Ve dne památník působí nenápadně. Ze strany ulice splývá s parkovou zelení a neprozrazuje svou přítomnost. Teprve při bližším kontaktu se návštěvníkovi odhaluje možnost vstoupit, projít památníkem, uctít památku padlých a fyzicky prožít stísněnost prostoru, připomínající podmínky zákopové války.
Řešení okolí
Okolí památníku je ponecháno v podobě přírodního lesoparku. Existující komunikace je zachována a citlivě upravena tak, aby umožňovala průchod k lavičkám a pobytovým místům. Na základě dendrologického průzkumu budou určeny keře a porosty určené k ponechání či odstranění.
Materiálové řešení
Památník je tvořen kombinací betonu, kortenové oceli a terénních úprav. Zvolené materiály jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a přirozeně stárnou. Kortenový plech v čase získává patinu, která posiluje výraz památníku. Osvětlení je integrováno do vnitřní konstrukce mezi beton a plech, přičemž noční nasvětlení zároveň omezuje riziko vandalismu.
Konstrukční řešení
Základy a opěrné konstrukce jsou navrženy z betonu a konzultovány se statikem. Do betonové konstrukce jsou kotveny kortenové desky o tloušťce 10 mm. Celková délka památníku je přibližně 30 m, šířka průchodu činí 1 200 mm a maximální výška terénního útvaru je 1 450 mm.
Údržba a provoz
Údržba památníku odpovídá běžné údržbě parkových ploch. Kortenové desky je možné v případě poškození jednotlivě vyměňovat. Osvětlení je přístupné skrze revizní dvířka se skrytými panty a minimálními spárami, oddělenými od líce konstrukce.
