ZADÁNÍ:

Úkolem bylo vytvořit unikátní vánoční instalaci ve formě, která se v běžném kontextu vánoční výzdoby nevyskytuje.

​

KONCEPT:

V rámci měsíce prosince a s ním spojeného vánočního období vznikla instalace Pusinky (Někdo se dívá..). Záměrem bylo uchopit vánoční tematiku zcela odlišným způsobem – využít prvoplánově očekávaný motiv cukroví, v tomto případě pusinek, a zasadit jej do nečekaného, posunutého kontextu.

Sněhobílé pusinky byly připevněny na bílé větve tak, aby působily jako strom, z něhož vyrůstají drobné poživatelné „choroše“. Větve byly následně zavěšeny na konstrukci obalenou papírem, čímž celek získal charakter malého, intimního, bílého cukrového pokojíku.

 

Do obvodového pláště instalace byla vyříznuta na první pohled nenápadná „okýnka“, skrze která bylo možné nahlédnout dovnitř a cukroví ochutnat. Díky jejich nepravidelnosti a rozdílným velikostem si však návštěvník postupně uvědomuje možnost, že může být při tomto intimním aktu někým pozorován. Tento moment vyvolává lehce zneklidňující, pofidérní pocit, případně umožňuje opačnou polohu – stát se pozorovatelem a přistihnout někoho jiného při činu, čímž se otevírá rovina voyeurství.

 

Díky tomu, že je celý objekt s pusinkami obalen jemným průsvitným papírem, působí instalace při nasvícení jako lampion. Světlo zároveň zvýrazňuje a odráží struktury a motivy vznikající vnitřní kompozicí, čímž se vizuální efekt instalace dále proměňuje v závislosti na světelných podmínkách a pohybu diváka.