SLATINY - URBANISMUS
Centrum pro duši
ZADÁNÍ:
Slatiny jsou nouzová kolonie vzniklá po roce 1924 v údolí Slatinského potoka, východně od Bohdalce, mezi Záběhlicemi a Strašnicemi. Díky své poloze, terénní konfiguraci a výrazným infrastrukturním bariérám tvoří dlouhodobě izolovanou enklávu – prostorově i sociálně. Spolu se širším okolím, fungujícím jako tzv. vnitřní periferie města, představují vhodné území pro formulaci alternativní urbanistické vize budoucí transformace.
Projekt vznikl jako součást semestrální práce na Fakultě umění a architektury TUL v ateliéru Jiřího Klokočky. Jednotlivé návrhy byly koncipovány jako série na sebe navazujících vizí, pracujících s tématem „dramatu odehrávajícího se na území Slatin“. Nejde o realistický plán krátkodobého rozvoje, ale o urbanistickou laboratoř – spekulativní scénáře možného budoucího vývoje města.
KONCEPT – Centrum pro duši:
Centrum pro duši reaguje na vizi budoucí společnosti, v níž se jedním z hlavních civilizačních problémů stávají deprese, úzkosti, syndrom vyhoření a psychosomatické obtíže způsobené dlouhodobě neudržitelným životním stylem, pracovním přetížením a sociální izolací. Psychologická a psychiatrická péče se v tomto scénáři stává nedostupnou, přetíženou a stigmatizovanou, zatímco potřeba duševní regenerace narůstá.
Slatiny jsou v návrhu chápány jako ideální území pro umístění experimentálního Centra pro duši – klidné, zelené enklávy situované téměř v centru Prahy, která nabízí alternativní přístup k péči o duševní zdraví bez nálepky institucionální léčby. Centrum je koncipováno jako terasovitá „vesnice“ zasazená do krajiny, v níž sídlí psychoterapeuti, poradci a další odborníci v oblasti duševní i fyzické rovnováhy.
Místo klasických čekáren je kladen důraz na pobyt v parcích a zahradách. Po absolvování terapie je možné využít doplňkové funkce – nutriční poradenství, pohybové aktivity, jógu, tai-chi, plavání, arteterapii, řemeslné dílny, meditaci, lázně, canisterapii či hipoterapii. Součástí návrhu je také skanzen se zvířaty ve volném výběhu jako forma terapeutického kontaktu s přírodou.
Celým územím prochází pochozí vyvýšená platforma – „High-line“ – fungující jako samostatný městský organismus. Váže na sebe kulturní, společenský a aktivní život: pěší promenádu, cyklostezku, běžecké trasy i místa pro zastavení. Pod platformou vznikají kavárny, slowfood restaurace, prostory pro setkávání a divadlo.
Zbytek území Slatin je tvořen dvěma zahradními městy inspirovanými čtvrtí Ořechovka, zároveň však navazujícími na původní charakter dělnické kolonie – s důrazem na komunitní život, pěší dostupnost a lokální vazby. Území je nově zpřístupněno zbytku města, avšak s vědomě zachovanou mírou skrytosti a intimity. Zástavba je doplněna regulací automobilové dopravy a výrazným navýšením zeleně.
Rok: Leden, 2016
*
Autor: Anna Nižňanská














